Příprava psa na příchod dítěte – jak na to?

Máme pro vás pár tipů, jak zvládnout rozrůstání se vaší smečky o nového dvounožce.

Když máte psa a čekáte dítě, spousta lidí vás straší tím, že to „psovi teď skončí“. Ale věříme, že vašeho čtyřnožce nechcete jen tak odsunout na druhou kolej. Podle naší zkušenosti nekončí nic, jen se to prostě mění. A na změnu se dá přece připravit, no ne?

5 tipů, co můžete dělat, ještě než se dítě narodí

1. Máte stereotyp? Zbourejte ho!

Psi milují rituály, protože díky tomu vědí, co je čeká a jsou klidnější. Takže třeba něco na kousání před vaším odchodem, to je skvělý rituál. Stereotyp nastává, když pes už dopředu ví, co bude, protože se to neustále opakuje a pak to po vás vyžaduje, aniž byste ho to učili. Třeba takový příchod domů a následná procházka. Co když ale prší? Nebo musíte zase odjet? To pes nechápe. Jasně, teď vám to možná nevadí, ale s dítětem to bude jiné, občas dost nepředvídatelné. Takže jestli máte nějaký stereotyp, který by vám mohl vadit, zkuste ho postupně odbourávat. Dělejte každý den se psem něco jiného a v jinou dobu, někdy buďte klidně celý den doma, zkuste procházku ráno a tak dále. Prostě ať to není pravidelné.

2. Nastěhujte k vám nábytek o trochu dřív

Vybavujete dětský pokoj? Dáváte postýlku do ložnice? Nastěhujte si nový nábytek domů aspoň o pár týdnů dřív, aby si pes na předměty zvykl a neřešil pak všechno najednou. Nemluvě o tom, jestli mu třeba stěhujete pelíšek, to doporučujeme udělat opravdu s předstihem.

3. „Trénujte“ procházky

Styl vašich procházek se teď asi změní a pravděpodobně vás bude doprovázet kočárek. Jasně, jezdit po okolí s těhotenským břichem a prázdným kočárkem je trochu divný, zkuste s ním psa ale seznámit aspoň doma a třeba odměňovat v blízkosti kočárku aspoň pár týdnů před porodem. 

A jestli váš pes tahá na vodítku, máte teď ideální čas to psa začít odnaučovat, aby se vám pak pohodlně ovládal kočárek i pes najednou.

4. Seznámení s dětmi

Jestli máte v okolí nějaké děti, můžete s nimi vašeho psa seznámit. Ale pozor, spousta psů se dětí bojí kvůli jejich nevyzpytatelným pohybům a hlasitým zvukům, takže všeho s mírou – abyste psovi spíš nezadělali na špatný zážitek.

5. Udělejte si audit

Je něco z aktuálního chování vašeho psa – ať už doma, nebo venku – co vám vadí? Třeba pobyt na gauči? V posteli? Štěkání na další psy? Zakazovat mu to, až se dítě narodí, může být už pozdě a budete z toho nešťastní oba. Popřemýšlejte, co by mohlo dělat paseku, a psa to začněte přeučovat. 9 měsíců je dlouhá doba.

Když se dítě narodí… 

• Psa neodhánějte – Nechte psa v klidu prozkoumat, co nového jste to přinesli domů. Ať si dítě v klidu očuchá a zvykne si, psa neodhánějte, naopak ho za kontakt klidně pochvalte.
• Nastavte pravidla – Nenechte psa na dítě skákat, brát mu hračky, lézt do postýlky a tak podobně (tedy pokud vám to nevadí, tak ho klidně nechte, je to na vás :-). A když pravidla nastavíte, dodržujte je a neměňte, pes by byl zmatený.
• Vy a pes – Vyhraďte si pár minut denně jen pro psa a pro sebe. Můžete si hrát, mazlit se, přetahovat nebo psa jen tak drbat. Oceníte to oba dva.
• Zabavte psovi hlavu – Celá ta změna bude pro psa náročná a správným cvičením si pes mentálně hezky odpočine. Zkuste plnicí hračky, hlavolamy nebo čuchací dečky. Neznamená to ale, že s nimi odbudete psa každý den a nic jiného.
• To vaše – Jednou za čas se se psem vraťte k vaší společné oblíbené činnosti. Ať už je to cvičení triků, canicross, cvičák nebo procházka. Vyražte jen sami dva a užijte si to.
• Klidné místo – To je moc důležité! Ideální je bouda, co se dá zavřít, aby si měl pes kde odpočinout a mohl tam kdykoliv sám zalézt. Víte, že dětský pláč může domácí mazlíčky stresovat stejně tak jako stresuje rodiče?
• Nedávejte psa na hlídání – I když nepochybujeme, že by se tam chlupatec měl krásně, mohl by to brát jako odstrčení. Takže si ho klidně na pár hodin nechte pohlídat, dopřejte si procházku bez psa, ale nedávejte ho pryč na více dní v kuse. Aspoň zpočátku ne.
• Nechte psa být psem – Chce být spíš sám a mít klid? Respektujte to. Asistuje vám u přebalování, kojení, vaření a všeho dalšího? Přivítejte ho.

Ještě rada na závěr – pracujte s povahou vašeho psa

Bude to náročné pro vás, ale i pro psa, tak to mějte na paměti. Všechno výše zmíněné se samozřejmě odvíjí od toho, jaký váš pes je. Někdo je stresař, někdo salámista, někdo vypadá v pohodě, ale tiše trpí. A rady, co zabírají na jednoho psa, nemusí zabrat jinde. Snažte se tedy vašeho psa pozorovat a vědět, co mu (ne)vadí a s tím pak pracujte. Jen vy vašeho chlupatce znáte nejlíp, tak toho využijte.

Už jen dodáme, že celé vaší smečce držíme palce! A kdybyste si o tomhle tématu chtěli něco poslechnout, máme o tom podcast č. 11 s Péťou Vysušilovou z Lesem se psem.