3 tipy, jak mít psího vzorňáka
A tím pádem toho nejlepšího parťáka. Jak teda docílit toho, aby nás pes poslouchal, a ještě u toho byl spokojený jak dva grepy? Máme pro vás 3 jednoduché tipy.
Výchova psa rozhodně není lehká disciplína. Na druhou stranu v tom všichni občas hledáme až moc, dokud si to celé sami nezkomplikujeme. Přitom stačí dělat celkem málo, ale důsledně a to pak prohlubovat a přidávat jen to, co nám a psovi vyhovuje.
Za ty roky a díky všem našim chlupatcům nám z toho vzešly tyhle 3 hlavní body.
1) Odměna + krmení z ruky
Pes totiž pochopí, že jídlo máte vy a bude se k vám rád a často vracet. Taky si tím budujete hezký vztah. Takže většinu (nebo klidně celou) krmnou dávku dejte psovi z ruky. Rozhodně tady pomůže i společné cvičení a učení se triků, kdy taky odměňujete většinou z ruky. Jen nezapomeňte dávku jídla za cvičení odečíst z celkové denní dávky, protože nažraný pes = nemotivovaný pes. A pokud jste mimo domov a ani necvičíte, i tak u sebe vždycky mějte nějakou tu granuli nebo maso a odměňujte psa za žádoucí chování (přijde na zavolání, nevšímá si kolemjdoucího psa,…).
Když zrovna nemáte až tolik času na cvičení, stejně dejte alespoň část dávky jídla z ruky nebo využijte plnicí hračku – sice u toho nebudete se psem v kontaktu, ale on bude moc dobře vědět, že ji dostal od vás.
Nebojte, jestli máte pocit, že pes, který nemá denně 2–3x misku plnou žrádla, je nešťastný, není to tak. Nešťastný pes je ten, který neví, co od něj očekáváte.
Chcete vědět víc?
- Mýty okolo krmení jsme probírali tady v článku.
- Jaké volit pamlsky? Píšeme tady.
- A celkově o jídle a motivaci (je tam krásně vysvětlené právě krmení z ruky) máme video.
2) Hrajte si často a organizovaně
Organizovaná hra? To nezní moc jako zábava, co? To byste se divili! Když váš pes nebude mít hračky neustále k dispozici, ale budete si hrát, až když hračku vytáhnete vy, chlupatec si začne spojovat, že vy = zábava. Bude se o vás víc zajímat, víc se na vás soustředit a (jestli to jde) bude vás víc milovat. Prostě bude mít radost, že je s vámi. Začátek a konec určujete vy, tím pomůžete psovi, aby líp přepínal režim hra a režim “nevim, čí jsem” a zbytečně se nepřetáhl.
Ideální hrou je přetahovaná, protože jste se psem v kontaktu, občas si ale můžete i zaházet.
Nebojte, pes bez hraček není chudák, chudák je ten, co má okolo sebe hromadu hraček, ale nikdo si s ním nehraje. A aspoň může většinu dne v klidu odpočívat.
Chcete vědět víc?
- O tom, jak si hrát a jak pravidla hry přesně vypadají, pro vás máme článek.
3) Zajistěte, aby pes neudělal chybu
Když pes udělá chybu, která je pro něj zábavná, dost těžko se to odbourává. Vezměte si třeba takový útěk v lese za zvěří. V psovi se probudí přirozený pud a samotný běh je pro něj odměnou. Nedejbože, když zvíře dožene a kousne si, to odbouráte opravdu těžko. Řešení? Když víme, že nám pes utíká za zvěří, tak na volno venčíme jen v místě, kde zvěř není a postupně pomalu, ale kontrolovaně stěžujeme podmínky, k tomu neustále pracujeme na přivolání. Když venčíme na místě, kde zvěř bývá (nebo by mohla být), čili tam, kde by mohl udělat chybu, motivujeme psa na sebe – hrajeme si a odměňujeme a psa máme na vodítku. No a jestli řešíte, že vám pes utíká za jinými psy, lidmi a tak podobně, je to to stejné.
Mimochodem, víte, že na 1 špatný pokus je kolem 50 přeučujících pokusů? Hmmm, to se možná ta obezřetnost vyplatí, viďte.
Chcete vědět víc?
- O přivolání a celkově nastavení vztahu se psem (nejen) při venčení pro vás máme podcast č. 2.
Tak teď už vám přejeme jenom hoooodně trpělivosti a výsledek se brzo dostaví. Slibujeme na psí uši! Mezitím si užívejte i ten proces společného učení se. Ten je taky moc fajn!