Běžky se psem aneb severská klasika

Takhle skrz článek vás na běžkách sice nenaučíme, ale povíme vám, co všechno budete potřebovat nebo kde běžkovat. Vítání jsou i začátečníci!

Běžky se psem neboli skijöring je jeden z nej sportů, který můžete se psem dělat. Díky absenci bahna, je to krásně čistý sport, kde je pak (výjimečně) čistý i váš pes a taky máme ozkoušeno, že to psy opravdu baví. Je v tom dynamika i historie – všechny „tahací“ psí sporty jako třeba kolo nebo běh vznikly právě z běžek. A taky je na tom super, že začít můžete kdykoliv, a to i když jste na běžkách nikdy nestáli.

A tak vám představujeme přepis z loňské besedy o běžkování se psem s Šimonem Ciprem.

Proč běžky jo, proč ne?

Abysme vás nenamlsali a pak jste nebyli smutný, je nutné si říct klady i zápory skijöringu

Klady:

  • Nízká teplota, kdy se psům výrazně líp běhá.
  • Pes se nemůže přehřát (samozřejmě, při vlhku, oblevě a změně teploty je šance malinko vyšší, to ano.)
  • Lepší terén pro psí packy. Sníh je vyloženě dog-friendly povrch. Když tedy vyberete ten správný, ale o tom si ještě povíme.

Zápory

  • Potřebujte sníh, a ten může být celkem úzkoprofilové zboží poslední dobou.
  • Sníh, když už je, není všude.
  • A když už sníh je a je tam, kde jste vy, trať musí být upravená. Hluboký sníh není nic pro psa ani pro běžky.

Když si skijöring oblíbí i Bjørndalen

Jen taková zajímavost – každý rok se v Norsku pořádá Snørock, závod na běžkách se psy. No a občas do Natrudstilenu, mekky běžeckého lyžování, přijedou i profíci a půjčí si psy. A jak se jim to líbí? Sám Bjørndalen byl příjemně překvapený, jak krásně mu to se psem šlo. Mrkněte na video.

Klasika nebo bruslení?

A teď už se přesouváme k tomu, jaké máte možnosti vy. Jsou dvě, nebo spíš jedna. Klasika je se psem náročnější, a to hlavně pro psa, protože mu vůbec nepomáháte. Takže doporučujeme bruslení.

Panebože, neumim běžkovat!

Žádnou paniku. Šimon má ověřeno, že se psem před sebou se to naopak dá naučit o dost líp, taky je to učení větší zábava. Můžete jet buď na nějaký zimní výjezdový seminář, nebo si třeba sehnat sparing partnera, který už to se svým chlupatcem umí a oba to od nich odkoukáte. Opravdu se není čeho bát. Jen je super mít kvůli tahu průpravu třeba z canicrossu. No a nebát se, že se chvíli budete válet ve sněhu. 

Pak už můžete vyrazit na trénink nebo klidně jen na párkilometrový výlet, kde pes bude střídavě v tahu a střídavě na volno. To se chlupatcům taky dost líbí.

Také se nestresujte tím, když vám někdo bude tvrdit, že základ je v technice a že na každý teplotní stupeň musíte mít jiný vosk. Všeho s mírou. Jen je dobré, aby vám lyže klouzala, to je u bruslení žádoucí, takže aspoň základní vosk si pořiďte

A hlavně, nebojte se a užívejte si to!

3 disciplíny

Teď zase zabrousíme do jednotlivých disciplín skijöringu, abychom měli přehled (a mohli machrovat třeba na cvičáku). První je klasická, tedy jeden pes a jeden člověk. Pak tu máme možnost jednoho člověka, ale dvou psů – tam se už o něco víc vezete. 

A královskou disciplínou je pak kombinace pes, saně a člověk. Nejdříve pes táhne pulku (saně) i člověka, na druhé kolo se pulka odpojuje a jede se klasika pes + člověk. Je nejtěžší zejména v tom, abyste psa dostali do fáze, kdy to opravdu umí a (ne)vnímá, že je ještě jedna věc, která rachtá a hýbe se, za ním. Většinou je tam hromadný start a celková trasa je 15 kilometrů (tedy kolem 7 s pulkou a 7 bez). 

Mimochodem tahle disciplína původně vznikla tak, že psi na saních takto za sebou něco tahali. Dodnes v Norsku nebo Švédsku můžete vidět několik psů za sebou, jak táhnou samotnou velkou pulku.

Co vše budete potřebovat?

Už jsme vás dostatečně namlsali a svrbí vás ruce a potřebujete jít na běžky? No paráda! Tady máte seznam, co vše budete potřebovat.

Postroj pro psa

Ten zdaleka nejlepší a zároveň jeden z prvních, který značka Non-stop vyrobila, je Freemotion. Je speciálně určený na tahání, je dlouhý, takže psovi končí až na konci zad, ne uprostřed, což je potřeba. 

A proč potřebujete ten nejlepší? Ono to dáte i se špatným postrojem. Se špatným kolem taky ujedete závod, ale mít kolo, které to zmákne a na které se můžete spolehnout, je fakt výhoda. Navíc, když bude něco tlačit vás, nějak to přežijete a na příště to napravíte. Když bude něco tlačit psa, nevysvětlíte mu, že to příště už bude lepší. Naopak mu zkazíte zážitek a to se pak horko těžko odnaučuje. Takže začněte tím nejlepším postrojem, který je pro psa opravdu pohodlný a jezdí s ním i profíci.

Amortizační vodítko

Neboli pružící. A to proto, abyste šetřili svoje záda i záda vašeho psa. U vodítka je lepší, když pruží po celé svojí délce, takže se vlastně nikdy nečekaně nezasekne. Na canicross stačí délka 2 metry, na běžky musíte mít vodítko 2,8–3 m (v nataženém stavu), abyste byli se psem dál od sebe a nenajížděli na něj.

Sedák pro vás

Ideálně přímo dělaný na běžky. Tenhle od Non-stopu se dobře a lehce sundává i nandává a krásně sedí na kyčlích. Využít ho pak ale můžete i na běh třeba. 

Psa

Ideálně už aspoň malinko naučeného na tahání, aby nedošlo ke karambolu, který by vás oba ihned odradil. Jinak je to jedno, když to vezmete pomalu a pozitivně, bude se to líbit snad každému chlupatci.

Jak k sobě psa přidělat?

Tady máte 3 varianty, každá má něco do sebe. Vybírejte tedy podle potřeby a vašich (ne)dovedností.

Finský hák

Finský hák je jeden z nejbezpečnějších způsobů, jak k sobě psa přidělat. A za Šimona vede. Také je to i způsob, který je povolený na závodech. Hák máte na sedáku a jen za něj, ehm, no zaháknete vodítko.

Výhoda: Psa můžete kdykoliv odpojit. Třeba když se blíží kopec dolů, vyháknete vodítko a vezmete ho do ruky, což je pro psa lepší, kdyby třeba uskočil do strany nebo brzdil, abyste ho nepřejeli.

Nevýhoda: Je nepatrná šance, že se vodítko vyhákne. Což je ale při pádu naopak výhodou. Šimon dodává, že nezná nikoho, komu by vodítko z háku vypadlo.

Vypouštěcí karabina

Druhým způsobem je vypouštěcí karabina. Teda taková, do které jen zaháknete vodítko a v případě potřeby, poměrně jednoduše zatažením za očko vodítko odháknete (ale jde to o něco hůře než u háku). Na mezinárodní závody s ní ovšem nesmíte, v ČR ano.

Výhoda: Zůstává spojená se sedákem, takže nevystřelí na psa nebo vám do obličeje.

Nevýhoda: Odpojení není tak rychlé jako u háku.

Na pevno liščí smyčkou

Nebo jen vodítko protáhnete kolečkem na sedáku a utáhnete. To je taky možnost, i když ne úplně bezpečná. Pes je k vám připoutaný na pevno, takže pokud spadnete, letí i pes, a to může pro chlupatce být nehezký zážitek, který se opět špatně překonává.

A co výbava na běžky?

Jasně, to bychom měli psa, teď vy – co je potřeba? 

Běžky

Jak už jsme psali, bruslení je pro psa určitě lepší. Tím pádem se vám budou hodit lyže na bruslení, neboli skateové. Šimon nemá moc rád lyže kombinované, lyže přímo na bruslení jsou kratší, svižnější, a to chcete – pořádně se sklouznout. Značka je na vás.

Boty

Opět je lepší sáhnout po botech přímo na bruslení. Mají větší zpevnění v oblasti kotníků. To se bude hodit hlavně začátečníkům, které to neodradí zbytečnou námahou.

Vázání

Tady je to opravdu na vás. Většinou mají jednu nebo dvě hrazdičky, takže spíš vyzkoušejte, co vám sedí.

Mazání

Nemusíte to přehánět, ale namazat musíte. Hlavně na bruslení, kde byste se měli krásně klouzat. Nebojte se, že když budete mít namazáno, bude to klouzat moc. Opravdu je lepší, když to jde hladce, než když vám lyže ve sněhu dře. Takže aspoň jednou před sezónou nechte svoje lyže namazat, ať to jede jako po másle.

A co ještě? Nenechte se vy ani pes odrazit počátečními neúspěchy a berte to pozitivně!

Jak a kde jezdit?

Vlastně můžete všude, kde je to upravené (aby se jelo lépe vám i psovi). Pokud vám teda někdo bude tvrdit, že “tady se psem nemáte, co dělat”, není to vůbec pravda. Na druhou stranu buďte ohleduplní i k ostatním, ideální je jezdit brzy ráno nebo pozdě večer, kdy je míň lidí na trati.

Ten dojem z běžkování se psem kazí právě ti pejskaři, kteří vyrazí v sobotu odpoledne, kde je na trati víc lidí než na Václaváku a nechají psa pobíhat všude možně i nemožně. Nedejbože po něm ještě neuklidí (na to je super s sebou na opasku vozit lopatku, klidně dětskou na písek a jen ty dárečky odhazovat ze stopy).

Pak je ještě dobré psa na běžky nebrat, když je stopa moc měkká. Zaprvé ji hned zničí a za druhé se boří, neběží se jim dobře a můžou se zranit.

Nezapomínat na tlapky!  

K dovádění a trénování ve sněhu ještě patří i péče o psí packy. Na hrubším zmrzlém sněhu si je psi totiž můžou fakt snadno zranit a odřít. Nemusíte to většinou ani vědět nebo poznat z konzistence sněhu. 

Proto je super s sebou mít vždycky psí botičky. Ideálně tyhle šusťákové, ve kterých má pes stále dostatek citu v nohou, ale jsou chráněné. Klidně si jednu sadu 4 botiček dejte do sedáku do kapsičky a vozte je pořád s sebou. Nebo je můžete oblékat i preventivně. 

Kdy a jaký pes se vám jak odře opravdu nejde odhadnout, takže musíte zkoušet, ale zároveň opravdu buďte připraveni. Jediné riziko je, že malinko víc kloužou.

Botičky se vám budou hodit i na zimní výlet nebo i na výlety po zbytek roku, kdyby si pes poranil tlapku. Jen do nich nezapomeňte ostříhat drápky.

A ještě je super tlapky pravidelně mazat. Poctivě, zajet do celé dlaně, i mezi prsty. Když už je tlapka zraněná, tak taky. Mažte, vším, co v sobě nemá vodu. Šimonovi se osvědčila tahle Nonstopácká mast, která má rovnou i hojivé a antibakteriální účinky. Ale v případě nouze postačí i vazelína.

Tak to je asi vše a doufáme, že jsme vás nadchli! 

0
    0
    Váš košík
    Váš košík je zatím prázdnýZpět do obchodu