Sabina Šťastná – Motivace psa

Jak motivovat vašeho čtyřnožce, aby s vámi chtěl vůbec trávit čas? A co teprve cvičit? Sabina má v tomhle ohledu zkušeností na rozdávání, tak se o ně s námi podělila.

Sabča je úspěšná a zkušená agility závodnice. Ve své kariéře potkala velké množství psů a sama měla parťáky, kteří ji v její práci pořádně proškolili. Ať to byl unuděný pudlík Endy, splašená Ája, nebo výbušná Tajva. Sabča nám povídala o tom, jak se tím vším poprala a pomůže nám pochopit, kde je vlastně skrytá motivace psa a jak ji nejlépe využít v tréninku samotném.

3 psi, kteří dali zabrat

Sabča má svého prvního psa pudlíka Endyho už od svých 9 let a zrovna dvakrát se mu do práce nechtělo. Po troše (dobře hodně) trpělivosti je z nich ale super dvojka, která byla dokonce v juniorské agility reprezentaci a v družstvech byli 3. na mistrovství Evropy

Druhým psem, se kterým Sabina závodila, byla borderka Ája. Je její kamarádky a je to úplný opak Endyho – pracovitá a motivovaná až moc. Ale vše se zase povedlo a mají za sebou taky pár úspěchů.

Tajva, Endy a Ája!

Třetím chlupatcem, tedy druhým vlastním Sabči, je borderka Tajva. To je pes za odměnu a taky za ty roky dřiny a zkušeností, které do její výchovy Sabča mohla promítnout.

Alfa a omega – vztah s vaším chlupatcem

Pokud se svým psem nemáte vztah, nemá motivaci, nemáte ji ani pak vy a jste akorát naštvaní a takhle všechno do kolečka. A tak je vztah pro motivaci opravdu hrozně důležitý.

Jednou z úplně nejlepších odměn pro psa je sociální kontakt – některému stačí, když prostě může být s vámi, nějaký se chce mazlit, někdo chce drbat. Přesně tady se utužuje to, že vy jste pro psa středobodem vesmíru a pes by měl moc dobře vědět, že je pro vás ten nejlepší na světě.

A taky si pojďme přiznat, že jak jsou různí lidé a mají různé ( i špatné vlastnosti), takoví jsou i psi. První krok k nápravě? Přijmout to a nesnažit se to hned změnit a bojovat proti tomu.

Motivátory, máte strašně moooc možností

Motivátorem může být vše od balonku, přes oblíbené pískací hračky, až po pamlsky nebo vodu. Důležité je být u toho kreativní a pokud váš pes není dostatečně motivovaný, to platí dvojnásob. Tak třeba spousta psů si rádo hraje s PET lahvemi, to jste věděli?

Sabča ještě upozorňuje, že odměnu máte pod kontrolou vy – takže je rozdíl jestli se chlupatec jen tak ráchá ve vodě, nebo jestli mu to přímo vy za něco povolíte. 

Super trik na motivaci jídlem? Mějte víc hodnot odměny. A kdo určuje, co je odměna? No přece pes! Takže když miluje třeba jablka, udělejte z nich odměny vyšší hodnoty a odměnu nižší hodnoty dejte třeba granule nebo piškot – tedy něco, co má pes rád, ale není to pro něj nejlepší věc na světě. Třeba pudlík Endy se Sabinou nechtěl ani trávit čas. Udělala to tak, že vzala ranní dávku krmení, přesypala ji do ledvinky a tu měla pořád u sebe. K tomu přidala odměnu vyšší hodnoty. Když Endy jen tak sám přišel za ní nebo se prošel kolem ní, dostal granuli a zase mohl jít. Když bylo vidět, že by z něj káplo trochu víc motivace, zavolala ho a po přiběhnutí dostal pes odměnu vyšší hodnoty. 

Co se týče hraček, vy jste pánem a pes by hračky neměl mít jen tak k dispozici. Díky tomu ho dokážete skvěle překvapit hrou, a překvapený pes je motivovaný pes. O hrách bude ještě řeč, nebojte!

Překvapte psa a uvidíte zázraky

Ještě k tomu překvapování. Vy byste pro psa měli být jedinečná možnost, jak dostane najíst, jak si může hrát. Prostě jak získat něco, co chce. Takže pes sice určí, co je odměna, ale vše jde skrze vás. To je první krok k motivaci. 

Druhým krokem je podle Sabči moment překvapení. Ten je extra účinný! Vezměte třeba novou (klidně i starou) hračku a vyzvěte psa ke hře. Nebude to čekat a o to víc se mu to bude líbit. Vážně! Prostě do budování motivace zapojte nějakou inovaci a nebojte se experimentovat.

A co triky, jak na ně?

To bychom měli motivátory a moment překvapení a jak motivovat psa do cvičení a do triků? Jsou mimochodem taky super na budování vztahu dvounožec-čtyřnožec.

Ideální metodou na naučení triků, a to speciálně pro méně motivované psi, je takzvaný shaping. Česky tomu může říkat třeba tvarování a je založený na tom, že pes přijde sám na to, co má dělat. Částečně se tady teda pracuje i s vnitřní motivací – pes si myslí, že dělá, co chce, ale přitom dělá, co chcete vy, vy ho jen musíte umět šikovně navést. A pak taky, co se pes naučí sám, umí rychleji a lépe si to pamatuje. 

Rozkouskujte úkol na části

Vše, co chcete psa naučit, rozkouskujte na malé části. Pes pak dostane víc odměn, a je tím pádem víc motivovaný. Vytyčte si cíl tréninku a k tomu se postupně dostávejte. Ale bacha, buďte psovi neustále partnerem, nepotřebujete ho nachytat na tom, jestli něco umí nebo neumí.

Máte tréninkový plán? A mohli bychom ho vidět?

Klidně si to sepište na papír. Napište tam cíl a jednotlivé kroky, jak se k němu dostanete a podle toho jeďte. Nebudete pak muset na místě improvizovat a psa zbytečné mást.

Každou lekci začínejte třeba jen pozorností nebo něčím jednoduchým, co pes opravdu umí a zvládá.

Pamatujte, že:

  • co lekce, to kritérium
  • každá lekce má být zábavná
  • každá lekce má být krátká – třeba jen 1 minutu (klidně si nastavte budíka)
  • měli byste končit v nejlepším – aby si pes odnesl na příště to pozitivní

Psovi to prostě nejde, co s tím?

Tady bude problém na vaší straně. Pes nemusí chápat, co po něm chcete, může být přetažený a tak dále a pozornost, tím pádem i motivace, začnou klesat. 

Váš úkol tady je umět tohle vypozorovat a rovnou tomu předejít a skončit ideálně nějakým lehkým trikem, který pes 100% umí.

Nejde to mně, co s tím?

To se holt stává. Dejte si pauzu a zkuste to jindy. Za hodinu, další den, uvidíte. A taky pamatujte, že když jste sami naštvaní, psa těžko k něčemu namotivujete.

Buďte fér

Dalším super postřehem od Sabči je – u všeho, co děláte, buďte fér – k sobě i k psovi. Nepovolujte mu nežádoucí chování, a naopak neměňte mu pravidla, na které je zvyklý, za pochodu

Taky buďte transparentní v tom, co chcete a nastavte si se psem správný komunikační kanál – aby věděl, co je pochvala a co je špatně a tak dále.

A ještě jeden poznatek – nevkládejte psovi slova do úst, to znamená, nevymýšlejte si, co si pes asi zrovna myslí. Zamotáte se do toho a přestanete vnímat to, jak se chová doopravdy.

Jdeme na to aneb motivační hry

1. Zdržené přivolání

Tohle je super věc hlavně u štěňátek. Někdo vám psa drží, vy odběhnete, zavoláte ho a když je na něm vidět, že fakt chce běžet za vámi, ten druhý ho pustí. Skvěle tak vybudujete drive a motivaci. Můžete si to upravit a postupně začít pejska volat do nose touche nebo třeba do hračky a pak přejít i na přivolání z odložení, to je jasný. Sabča to ještě ráda kombinuje s tréninkem na agility a v rámci přiovolávání učí třeba i stranové povely. 

2. Přetahování

Víte, proč je přetahování super? Budujte totiž vztah se psem, jste s ním totiž při hře v maximálním kontaktu. U štěňátek to můžete i modifikovat, odběhnout a čekat, až pes hračku donese a tak dále. Každopádně pro psa je v tu chvíli top věc, že může být s vámi. Jo a zkuste se přetahovat právě po tom, co psa překvapíte hračkou.

3. Přinášení

Tohle je klasika, jen si dejte bacha, ať máte jistotu, že vám pes hračku donese. To ne kvůli tomu, že by ji někde nechal, ale že by neuspěl. Vaše práce je zařídit, aby uspěl, tak si klidně hračky namotejte na špagát.

4. 3, 2, 1

U téhle hry se skvěle buduje drive. Pravidla jsou následující, psovi vysvětlíte, že nemůže vyběhnout, než uslyší vypouštěcí povel (takže ano, musí znát sedni a vypouštěcí povel). Řekněte sedni, tři a vypouštěcí povel – a postupně tam takhle vsunete všechny tři čísla, pes bude vědět, že za chvíli poběží a bude opravdu namotivovaný. Když vyběhne na číslo, nic se neděje, vrátíte psa na místo a zopakujete to. 

5. Běhání

Tohle se hodí hlavně pro agility a cílem je naučit psa, aby rád běhal s vámi. Potřebujete k tomu akorát louku a psa. Stačí se opravdu jen honit po louce, běhat, volat k sobě psa, zkoušet u toho třeba i stranové povely a je to. Samozřejmě vše, co budete dělat venku, by měl mít pes naučené v klidu a doma a prostředí mu postupně budete měnit a ztěžovat.

Zvídavé otázky pro Sabču na závěr

Viděla jsi někdy psa, kterého opravdu nešlo motivovat?

Tak trochu jsem to zažila s Endym. Překonávali jsme to opravdu pomalu a motivaci a vztah jsme spolu budovali v klidném a známém prostředí, tedy doma, to bych řekla že bylo opravdu nejdůležitější. Každopádně motivaci určitě najít lze, jen musíte zkoušet a inovovat.

K těm trikům – jak ukončím lekci, když chce pes pořád pracovat?

Naučte psa, že když řeknete stačí nebo třeba konec, přestává se cvičit a může si dělat, co chce. Já to dělám tak, že řeknu stačí, pohodím na zem granule a odejdu – tedy odcházím já, ne pes. Pes mezitím sní všechny granule, trochu se rozptýlí a zjistí, že je opravdu konec.

Co když je pes motivovaný až moc?

Tohle je třeba případ Áji, ta je jak střela. Doporučuju si se psem stanovit pravidla – aby věděl, kdy se hraje, kdy ne. A taky dělejte spoustu cvičení na soustředění a na kontrolu – třeba držení hračky versus pouštění nebo jen oční kontakt. A je super tyhle klidové cviky dělat v rušném prostředí. Když třeba pes rád vystřeluje na parkur, zlomte mu ten stereotyp tím, že ještě před nástupem ho zabavíte hračkou nebo právě tou odměnou za oční kontakt a pomalinku se přibližujte k placu. Někdo to dá najednou, někomu to potrvá den, dva, než na plac dojdou v klidu, ale jde to.

0
    0
    Your Cart
    Your cart is emptyReturn to Shop