Abeceda canicrossu

Než začnete trénovat běh se psem, je fajn znát základy a taky postřehy od těch zkušenějších běhačů. Ale ono se vám to bude určitě hodit, i když máte nějaký ten kilometr už naběháno.

Kristýna z Běhejsepsem nás provedla štěněčími základy, tréninkovou osnovou a taky nám pověděla, jak takový canicrossový trénink probíhá, doslova. Běhat můžete sami, se sparing partnerem nebo přijít na nějaký trénink Běhejsepsem, kde budete v těch nejlepších rukou (a packách). Prostě vám představujeme soubor toho, co by měl každý canicrossový tým umět a znát. Tak ke startu, pozor, teď!

Máme doma štěně a budoucího běžce

Jako se vším ostatním, i u canicrossu je fajn připravovat psa na běhací kariéru už od štěněte. Ale s citem a pomalu. To znamená nikam nespěchat a psa postupně se vším seznámit. Jak to vypadá v praxi?

• Socializace – však to znáte, štěně seznamujete s okolním světem, a to i s tím běhacím. Jděte se třeba jen podívat na závody, ať si zvykne na atmosféru. Nebo zajděte pozorovat canicrossový trénink. Do toho by měl pes získat sebevědomí, být si jistý v tom, co dělá a věřim vám. Hlavně třeba u pejsků z útulku je to dost důležité. S tím vším vám určo pomůžou i výcvikáři.
• Výcvik – měli byste umět psa nafixovat na sebe, abyste byli super tým už od začátku. Ale výcvik by měl probíhat pozitivně, to znamená, že máte samozřejmě nastavené mantinely ve výchově, ale u toho používáte pamlsky, hračky a milá slova.
• Klec – ne, opět se nejedná o mučení psů. Pes si naopak v kleci odpočine, má to jako svůj přenosný pelíšek a místo, kde je mu dobře. A to hlavně když se někam jede, třeba na závody je klec úplně ideální. Pokud je klec dostatečně velká a spojíte to s pozitivními věcmi, chlupatec tam bude rád.
• Vybavení – klidně zkoušejte štěněčí kšíry už od mala. Pes by neměl tahat, ale aspoň si zvykne, že je má na sobě. Kristýna ještě radí spojit nasazování kšír nebo postroje s něčím pozitivním, třeba před jídlem nebo před procházkou.
• Hrajte si – blbněte, hrajte si, v budoucnu bude pro psa hra jako odměna, aniž by musel pokaždé dostat pamlsek.
• Plavání – spoustu canicrossových tréniků v Běhejsepsem.cz začínají a končí smočením psa. A tak navykněte štěně na vodu, aby se jí nebálo a lezlo tam s radostí. A pak taky plavání je super na fyzičku a osvalení psa.

Štěně běhací, jak na to?

1) Na volno
S psím prckem běhejte na volno. Zapřahat Kristýna doporučuje až zhruba od 12 měsíců. Při běhu na volno si pes aspoň zvykne se soustředit, že má být v klidu, že nesmí skákat a čuchat všude možně nebo že nemá štěkat.

2) Nespěchejte
A kdy začít? Ideálně od 7 měsíců – ale je to u každého psa malinko jiné. Menší psi dospívají častěji, větší o něco déle. Celkově všechna čísla je fajn brát s rezervou. Však vy sami svého psa znáte nejlíp. A proč nezačínat dřív? Kostra psa ještě není dovyvinutá a vy přece chcete, aby s vámi chlupáč mohl běhat co nejdéle bez zdravotních problémů, no ne?

3) Buďte opatrní
Taky psa nepřetěžujte délkou výběhu. A to ani na volno. Protože i to je jednostranná zátěž a pro psa to fakt není OK. Hlavně mu tím běhání taky můžete znechutit, a to nechcete ne?

4) Vybírejte trasu
Běhání v horách je zábava, ale tam je plno kamenů. Začněte někde na rovné třeba lesní cestě. Kde můžete učit právě to soustředění a klidně i zatáčení (o tom si povíme za chvíli).

5) Neběhejte maratony
Pro začátek stačí klidně 1 maximálně 2 kilometry a to hodně pozvolna, s pauzama a tak. A ne každý den.

Kdy se jde na první trénink?

Když štěně doroste a malinko zmoudří, můžete vyrazit okoukat i trénink. A to klidně od 8 měsíců. Na prvních trénincích seznámíte psa s postrojem a začnete se stranovými povely.

Postroj – pozor, pes vám z něj možná vyroste, takže stačí jen nějaký, aby si vůbec zvykl. Můžete v něm i venčit na volno, oblékat ho na doma.

A stranové povely jsou důležité, aby pes věděl, kam běžet. Začít s tím můžete třeba na procházce – na rozcestí zabočíte doprava, u toho říkáte povel a odměníte psa. Víc vám o tom ještě povíme za chvilku.

12 měsíců, hurá!

Tohle je ta pomyslná hranice, kdy pořídit postroj a začít s tahem. Ale tak jako všechno ostatní, chce to opět v klidu a pomalu a postupně. Hlavně svého chlupatce nesrovnávejte s ostatníma stejně starýma, každý pes je prostě jiný a má svoje tempo učení. Pokud to psovi moc nejde na 12 měsících, počkejte prostě až dospěje, někdy i pár měsíců udělá obrovský rozdíl, uvidíte.

A na začátku je fajn najít si sparingového partnera nebo trénovat ve skupině, protože psi (i lidi) toho od sebe dost odkoukají.

A jaké mají být ideálně první tréninky?

• Zábavné – Pes má být nadšený, a to i kdyby uběhl jen 20 metrů, však on z toho za měsíc může být klidně kilometr.
• Krátké – Někdo by sice uběhl 10 km rovnou, ale i tak začínejte zlehka.
• Úspěšné – V průběhu tréninku hodně chválíme, odměňujeme a motivujeme a nejdůležitější je, aby pes byl spokojený, ne otrávený.

Tohle si zapište si to za uši, fakt

Jak se toho tedy se sparing partnerem ujmout?

1) Seznámíte psy, vyvenčíte je, pokud se snesou, můžou si i malinko pohrát.

2) Domluvíte se, co se bude dít, máte plán.

3) Psa dáte do postroje, sebe do sedáku.

4) Bacha! Strečink a zahřátí. Cviky a tipy najdete v knížce Běhejesepsem nebo na jejich YouTube kanálu.

5) Rozhýbete i sebe, ale protahovat se nemusíte, to je důležité až po.

A jde se na to. Jako první se rozběhne sparing partner. Je úplně v pořádku, pokud jeho pes kňučí, štěká a má radost, váš pes aspoň uvidí, že je to zábava. Vy chvíli vydržíte, mluvíte na psa, projevujete radost, nahecujete psa. Jakmile pes vyběhne, pochválíte ho a doběhnete sparing partnera.

Kdyby se nedařilo, udělejte si mezi sebou menší rozestupy nebo klidně vybíhejte společně.

A po tréninku? Ideální je psa vykoupat, ale když není voda, aspoň ho vychoďte, sundejte mu postroj a protáhněte sebe i psa (cviky zase najdete v knížce nebo na YouTube kanálu). Stačí aspoň 10 minut chůze. Rozhodně nikdy nedávejte psa zpět do auta zadýchaného.

Co a kdy aneb tréninková osnova

Je fajn, když si pes najede na určitý řád hned od začátku. Tuhle osnovu by měl mít každý trénink – ať už si běháte jen tak nebo plánujete všechny porazit na mistrovství světa. Každý si ji pak upraví lehce podle sebe, to je jasný.

1) DÁT PSOVI NAPÍT – dost důležitý bod, a to aspoň 2 hodiny nebo hodinu předem.

2) VYVENČIT – v klidu se projít prostě, když je šance, psa můžete i NAMOČIT.

3) ROZEHŘÁT

4) OBLÉCT VYBAVENÍ

5) TRÉNINK

6) POCHVÁLIT, ODMĚNIT

7) VYCHODIT

8) PROTÁHNOUT PSA A SEBE

Připravit, pozor, START!

Starty vás budou čekat jak na závodech, tak na tréninku. Začátečníci startují intervalově v řadě vedle sebe, psy mají na krátko. Začnou počítat 1, 2, 3, 4, 5, GO! Tím se psi nabudí a nahecují, aby vyrazili. Ti zkušenější běhači pak startují klidně i hromadně, tak aby vedle sebe měli místo a psy mají také nakrátko.

Když se nepovede start, nezoufejte. Známá poučka říká, že startem se to nevyhrává, to radši o něco víc zaberte do kopce.

U startu je super trénovat i to, že psa držíte za postroj nebo za obojek a u toho na něj mluvíte. Trénujte to odmalička, pes si tak zvykne, že má prostě stát a čekat. To se vám bude hodit dost i u kola nebo koloběžky.

Psovodí dovednosti – co si srovnat v hlavě?

• Buďte trpělivý – někdo je talent od přírody, nějakému chlupáči to holt trvá 5 tréninků, než pochopí, co po něm chcete. Když to nejde, prostě vydržte, dělejte a trénujte vše okolo a ono to jednou přijde, přísaháme!
• Buďte důslední – nepovolujte, pes má vědět, že v postroji prostě bude od začátku do konce tréninku a vy určujete, kdy přestane. K tomu ale nezapomeňte přidat cit pro vlastního psa, když vidíte, že to fakt nejde, netrapte jeho ani sebe.
• Buďte srozumitelní – i když to občas tak vypadá (a my si to myslíme taky), pes fakt nerozumí celým větám. Naučte tedy psa povely a říkejte je srozumitelně. Jak si nazvete pravou starnu, levou, start a konec, je úplně na vás.
• Buďte pozitivní – ne vždycky vám to půjde, ne vždycky pes poslechne, ale vaším úkolem je to nedat najevo, přetvařovat se a být na psa milý, nechcete si ho přece otrávit. Pes totiž sotva pochopil, co po něm asi tak chcete a neví, že něco udělal špatně. Fakt to nejde? Ukončete trénink (i s protažením, to je jasný) a jděte dělat něco, v čem je pes úspěšný
• Učte povely pro zatáčení
• Trénujte ve skupině

4 důvody, proč pes něco nezvládá jsou – neumí to, nerozumí vám, fyzicky na to (ještě) nemá, je vyděšený.

Co dělat, když je komunikační šum a pes nerozumí?

Musíte mít na mysli, že pro psa je to komplet nová aktivita.

Když skáče, stojí nebo nechápe a kouká okolo – nežádoucí chování prostě označte třeba slovem „ne“, ukažte mu, že ne všechno by měl dělat.

Když běžíte a pes začne čuchat, zastavte se, řeknete ne, a znovu vyrazte. Pes někdy čuchá, protože se nudí, někdy aby uvolnil stres. Zkoušejte to prostě furt dokola, však on se chlupáč po čase chytne.

Když pes stojí a nechce běžet, trénujte rovnou s někým zkušeným a bez velkého rozestupu.

Když se pes bojí, dejte mu prostě čas. Musíte být trpělivý, ale zároveň důslední.

Řetězy jako super pomůcka

Nebojte, nemučíte psy. Řetěz má pes zaháknutý za vodítko a táhne ho za sebou, aby se zvykl, že je v tahu a něco za ním je. Ale nemusí rovnou táhnout celou vaši maličkost. Je to prostě konstantní zátěž, která psa nezrychluje ani nezpomaluje.

Když zapojíte mladého psa do postroje před sebe, je jako jojo. Běhá sem a tam. Ale když za něj dáte řetězy, které táhne, ťape si vpřed a ještě k tomu si zvyká, že je něco za ním. Vy ho u toho ještě k tomu odměňujete a chválíte. Navíc si pes zvyká na samostatnou práci v postroji, kdy před ním nikdo neběží.

A jak s váhou? Vždy je to asi tak třetina váhy psa, a to maximálně.

Jak konstrukce vypadá? Vše je v pořadí: pes s postrojem, 3m vodítko, gumicuk, a 1kilogramové kusy řetězu spojené pevnou šroubovací karabinou.

Jak s řetězy začít?

Začínáte třeba s jedním kilogramem, záleží na váze psa, třeba takovému jorkšírovi stačí jenom karabina. Řetězy zapnete v pořadí, jak jsme si řekli před chvílí, a to do očka vzadu na postroji, vy se k psovi ještě připnete amortizačním vodítkem.

Začínáte klidně v kroku, jste na úrovni psa a asi tak po 20 metrech zastavíte a psa pochválíte. Na prvním tréninku většina psů (i člověků) zmákne to, že pes táhne a člověk běží hezky pěkně vedle. Další fázi je pak to, že vy jste za psem na délce amortizačního vodítka, ale pes vás netáhne.

Jak pokračovat?

Je to jednoduchý. Zvětšujte vzdálenost a opatrně přidávejte závaží, asi tak kilo za měsíc. A proč se vlastně používají řetězy? Pes se naučí táhnout plnou silou i v pomalém tempu, a to oceníte třeba na závodě, když bude trasa zrovna do kopce, a vy budete chtít, aby pes makal na 100 %. Ano, bude do toho kopce pomalejší, ale uvidíte, že fakt zabírá. Se psem a řetězy můžete trénovat v běhu nebo klidně (ale pomalu) na kole. Kristýna ale ví, že žádný učený z nebe nespadl, takže když si nebudete vědět rady, klidně zavolejte.

A ještě menší rada, když už si takhle pěkně natrénujete psa, nezapomeňte i na sebe, abyste vše v pohodě uběhli – trénujte, kolujte, plavejte, běhejte se psem na volno. Pes moc dobře pozná, jestli (ne)stíháte.

Naučte psa zatáčet

Bude se vám to hodit na i na kole, koloběžce nebo lyžích. Navíc to využijete i na trati při závodech, když za sebou uslyšíte povel, budete vědět, že vás někdo předbíhá, a ještě k tomu z jaké strany. Zatáčení učte fakt všude – na procházce v lese, při socializaci ve městě, v parku. Najděte si křižovatku ve tvaru T (aby pes nechtěl chodit rovně) a s předstihem 30 m říkejte povel. Zahněte. Pak dejte odměnu. Zkuste to i s pomocníkem, kdy budete chtít, aby pes zatáčkou probíhal sám a běžel za pomocníkem, který má ukazuje kam má zatáčet. Pak to zkoušejte bez pomocníka a nebojte se psa zkusit napálit – jednou jděte doleva, dvakrát doprava…

A jak povely nazvat? To je úplně na vás! Kristýna radí kratší slova, protože „pravá“ se při běhu do kopce na závodech se zadýcháním křičí o dost hůř než „right“. Nebo to zkuste po mushersku – „ho“ je levá (tam přece máte HOdinky) a dží je pravá.

Naučte psa předbíhat

I předbíhání má svoje pravidla. Využijete ho na závodech, ale klidně i v lese nebo v parku, kde je zrovna spousta dalších lidí. Povel je kombinace startovacího povelu + stranového povelu. U předbíhání byste si ještě psa měli držet u sebe na krátko, kdyby se náhodou chtěl kámošit s chlupáčem, kterého předbíháte.

Jak natrénovat předbíhání?

Tady už fakt potřebujete sparing partnera. Zkušenější běží před vámi, najednou se zastaví, chytne psa na krátko, vy predběhnete. Chce to opět trpělivost, psi se vám asi budou chtít kamarádit, takže to tomu dejte čas a hodně opakování. Ideální stav je takový, že pes předběhne kohokoliv, kdykoliv a nepodívá se jinam, než dopředu. Když ke kontaktu dojde, zas to označte jako nežádoucí chování.

Držte si postroje, běžíme z kopce!

Běhání v horách je strašně fajn. Má to ale dvě nevýhody – běhání do kopce, protože dá zabrat a běhání z kopce, protože je to o ústa. Ale na to druhé máme řešení – Kristýna radí, abyste psa naučili běhat za vámi, za patami. Prostě se přiřadí za vás a v klidu kluše, netáhne vás bezhlavě dolů. Naučíte to tak, že si dáte za záda pamlsky a opakujete povel. Pokud to budete trénovat, dělejte to až na konci tréninku, kdy je pes unavený.

Napájení psů, disciplína sama o sobě

Pes se před tréninkem musí zavodnit. Pamatujte si číslo 15 ml na kilogram dvě hodiny před. Proč a jak nám ale v minulé přednášce povídal Šimon z Běhejsepsem.

Tadá, jste v cíli!

Tady prosím, vás, nezapomeňte, že jste doběhli dva. Takže koukejte chlupáče pochválit, skákat radostí, co vám plíce dovolí a pořádně se oba vychoďte a protáhněte. A osvěžte psa třeba Recovery drinkem.

Už se chystáte závodit?

Paráda, mrkněte sem, kde se dozvíte všechny detaily a tak podobně! Běhejsepsem se na vás už těší!

Zvídavé otázky na závěr

Je důležité, jaký má pes postroj? Co když máme dva?

Pes umí postroje rozlišovat, krátký se hodí na dogtrekking, delší právě na canicross. Takže mít jich víc určitě neva. Jen pozor, s novým postrojem se pes učí znovu tahat.

Můžeme učit obě strany k zatáčení najednou?

No jasný, žádný problém.

Když dám psovi postroj venku, je mu to jedno, když mu ho ale zkouším dát doma, ztuhne a nevezme si ani jídlo, co s tím?

To je úplně běžný a normální. Venku a ve skupině psovi ani nedojde, že má postroj. Ale psi jsou herečky a doma vám musí udělat trochu scénu a dělat, že trpí :-). Ideálně fakt zkuste postroj nasazovat před nějakou šťastnou aktivitou a udělat z toho rutinu, pes si zvykne.

Co když je pes konfliktní, může na společný trénink?

Nebudete první ani poslední. Ideálně o tomhle problému dejte trenérům dopředu vědět a nějak se to zařídí – poběžíte na konci a třeba radši s košíkem. Pak je ještě možnost, že pokud pes tahá a běhá rád, ale u toho kouká po ostatních (a chce je sežrat), prostě mu aktivitu odeberete, ono mu po chvilce dojde, že je lepší běhat a nedělat to.