Chůze u nohy – jak rozlišovat tu pro běžný život a nekazit si tu na zkoušky?

V první řadě je dobré si uvědomit, že na jeden cvik můžeme mít více povelů. Ba naopak musíme, pokud se rozhodneme se svým psem skládat zkoušky. Jenže jak na to, vždyť je to tak složité?

A to nějak souvisí i s tou chůzí u nohy. Pokud se psem neplánujeme jezdit na zkoušky, nemusíme se tolik zaměřovat na dokonalou chůzi u nohy plnou koncentrace, vyšlapováním jako lipicán a hlavou až do nebes, ale mnohem více se můžeme věnovat dokonale uvolněné chůzi na prověšeném vodítku v rušném městě.

Klidná chůze u nohy je pro velkou část psů velmi složitá. Chtějí tahat za jinými psy, chtějí očůrat všechny ty stromy nebo si prostě jen tak čuchat na zemi. Na jednu stranu se musíme vžít do situace našich psů  – jdete po městě plném cukráren a zábavných parků a na nic z toho se nemůžete podívat. Nemůžete se zastavit na rychlý pozdrav s kámoši. Neříkáme, že je to nemožné psa naučit, ale zamyslete se – nechcete po svém psovi velké pokroky ze dne na den? Nesrovnávejte se s ostatními, není to vždy vaše vina, že váš chlupáč tahá na vodítku. Někteří jsou od přírody zvídaví, jiní méně.

Když už se bavíme o rozdělení chůze na vodítku, pojďme si je maličko představit, čím se tak liší. Však chůze jako chůze?

1) Chůze u nohy na zkouškách, jako povel

Chůzi, kterou pes předvádí na zkouškách musí být špičková. Musí být radost na ní pohledět. Pes vrtí radostně ocasem a nespustí oči ze svého páníčka. Jenže přiznejme si, jak dlouho takovou chůzi pes vydrží? A má taková chůze vůbec smysl jinde (samozřejmě se nebavíme o tréninku, ten je potřeba provozovat i v rušném prostředí) než na cvičáku? Chůzi, kterou trénujete na zkoušky musí být pro psa odměnou jako takovou, pes jí musí milovat.

Netvrdíme, že když jí pes nemiluje, nejde s ním skládat zkoušky. Pes musí chůzi tolerovat a odměnou mu pak budou jiné cviky, například rychlý aport nebo různé otočky či jiné dynamické cviky. Většina zkoušek se skládá převážně z chůze u nohy, a tak je opravdu potřeba na ní zapracovat.

Sporty, kde je chůze hlavním prvkem:

• Rally obedience
• Obedience
• Dogdancing – heelwork to music
• Sportovní kynologie

Že je nejlepší takovou chůzi učit už od štěňátka to víme, jenže jde začít i s dospělým psem, který má spoustu zlozvyků? Jde! Nečekejte ale procházku růžovou zahradou ani výsledek za týden. Může to trvat až několik měsíců. Ale s pravidelným a důsledným tréninkem to bude stát za to, tomu věřte.

Jak by taková chůze u nohy měla vypadat?

• Pes jde plně koncentrovaně vedle psovoda levé nohy. (V některých sportech jsou i úseky s chůzí u pravé nohy, pozor na to!)
• Soustředí se jen a jen na psovoda. Neřeší skupinky osob, jiné psy nebo lidi dívající se na něj nebo sem tam křičící dítě.
• Pes nepředbíhá psovoda, nezpožďuje se a nepřekáží v chůzi.

Jenže jak takovou chůzi naučit?

Pokud jste někdy vyrazili na cvičák, máte ponětí, jak s takovou chůzí začít a jak má vypadat. Je několik postupů a metodik, důležité je vybrat si tu, která bude vám i chlupáčovi vyhovovat. A že to není žádná z níže uvedených? Nevadí, zkombinujte jich více, zkoušejte.

1. Navádění za pamlskem, který máme v ruce – ideální pro výcvik malého štěňátka, které bezmyšlenkovitě následuje vaší ruku s jídlem. Cvik je o svalové paměti a pes si to zkrátka “musí nachodit”. Vhodné pro žravé psy.
2. Navádění na hračku, kterou máme v podpaží – hodí se už pro pokročilou fázi ve výcviku
3. Navádění na nosetouch

Ať zvolíte jakoukoliv metodu, výsledkem má vždy být vaše přirozená chůze se psem po levém boku.

TIP: Pokud má váš chlupáč nosetouch na dlaň, zkuste naučení chůze tímto způsobem. Dlaň vyměníme za target Plácačku, abychom mohli přirozeně rovně stát. A teď už jen prodlužovat interval výdrže a přidat pohyb. Krok po krůčku. A cvik je na světě!
Jak nosetouch naučit a jak s postupem pokračovat jsme pro vás sepsali do samotného článku.

2) Chůze provozní, ta v běžném životě

Ač se to možná nezdá, pes, který má krásnou chůzi na cvičáků na zkouškách, nemusí umět provozní chůzi ve městě na vodítku. Jsou to dva odlišné cviky, které spolu skoro vůbec nesouvisí. Ale jdou psa naučit i oba dva cviky zároveň? Jdou, ale chce to velkou důslednost a uvědomění si psovoda, protože to bude chtít i malou dávku vaší šikovnosti.

Co vlastně myslíme tou provozní chůzí?

• Pes netahá jako zběsilý na vodítku za jinými psy, nereaguje na ně štěkáním či dokonce vrčením.
• Dokáže ostatní psy plynule minout na ulici.
• Respektuje délku vodítka, nevláčí vás za sebou.
• Chápe, že se někde musí počkat, zastaví se, počká. Například při čekání na červenou u přechodu či na zastávce MHD.
• .. a vlastně všechno, co je spjato s běžným životem (nejen) městského psa!

“Jsou to dva odlišné cviky, které spolu skoro vůbec nesouvisí” – nastavte si jasné pravidla

Pokud se svým chlupáčem trénujete chůzi u nohy na zkoušky, máte jasně danou povelovou techniku, tedy to, kdy a jaký povel musíte říct. U sportovní kynologie je to povel “k noze”, který trvá až do provedení dalšího cviku. U rally obedience můžete svého chlupáče během cviku podporovat a chválit, ale přesto doporučujeme dobře naučit provést cvik na první povel. Takže zkoušky = jasně daný povel a jinak mlčíme.

Zatímco při běžné a provozní chůze u nohy jsou úplně jiná “pravidla”, tam totiž můžeme říkat co chceme, kdy chceme a komu chceme. To znamená, že můžeme během chůze mluvit i s jiným člověkem, což většina chlupáčů vnímá tak, že si mohou děla co chtějí, když se jim přeci nevěnujeme.

Na povel “K noze” zapomeňte!

Pokud používáte povel “K noze” na cvičáku na přesné přiřazení k noze a krásnou koncentrovanou chůzi, zapomeňte na něj v běžném životě. Kazíte si ho. Vymyslete si jiný povel, který budete používat, když nebudete na cvičáku. My používáme “spolu” nebo “tady”. Tenhle povel bude psovi říkat, že se má držet ve vaší blízkosti, ale nevyžadujete po něm plnou koncentraci.

Jestli jste tady hledali návod na to, jak naučit svého psa chodit u nohy, byli bychom tu dlouho. V chůzi platí jedno velké pravidlo, a to “nachodit si to”. Takže obujte tenisky, vezměte psa, dobré pamlsky a vyrazte cvičit!

TIP: K tomu vám můžou pomoci trenéři, se kterými máme velmi dobré zkušenosti a víme, že vám opravdu pomohou:

• Honza Farkač – napsal e-book “K noze” a jeho silnou parketou je právě chůze u nohy ve sportovní kynologii
• Terka Venzarová – zabývá se provozní poslušností obecně, jejími klienti jsou i tahající psi, kteří se během tréninků zlepšují
• Kuba Slavík – pražský trenér zaměřující se na městkou poslušnost s velkým množstvím zkušeností se psy, kteří pasou auta a mají další nežádoucí chování

Se všemi jsme natočili podcast, tak doporučujeme poslech!

Nezoufejte, jestli vašemu chlupáčovi něco nejde! Nesrovnávejte se s ostatními, protože nevíte, čím si pošli oni a jak trnitá cesta čekala na ně. Užívejte si každou chvíli se svým chlupáčem a makejte pro vás. Klidně nám napište na IG nebo FB, rádi se s vámi o chůzi u nohy pobavíme.