Jak začít s agility: rady a tréninkové tipy trenérky Sabiny Šťastné

Agility: sport, který z vás i psa udělá skvělý tým

Na první pohled to může vypadat jako běhání přes překážky. Ale agility je mnohem víc. Je to hra, důvěra, soustředění a radost. Prověřuje fyzickou kondici psa i člověka, ale hlavně jejich vzájemný vztah.

V našem Løype podcastu jsme si o agility povídali s trenérkou a reprezentantkou Sabinou Šťastnou. Z jejích zkušeností jsme pro vás vytáhli to nejdůležitější, co by měl vědět každý, kdo s agility začíná – anebo o tom teprve přemýšlí.

Kdo by chtěl slyšel radši podcast, vyčmuchá si ho tady:

Kdo preferuje čtení, pokračuje dále:-)

Co je vlastně agility

Agility vzniklo jako obdoba koňského parkuru – jen místo koně tu běží pes. Na trati se střídají skokové překážky, tunely, houpačky, kladiny, slalom nebo áčko. Cílem je překonat trať co nejrychleji a bez chyb. Běh hodnotí rozhodčí. Každá shozená překážka nebo odmítnutí (například když pes nevběhne do tunelu) přidává pět trestných bodů. Vyhrává tým, který má nejčistší běh v nejlepším čase.

Závodí se podle výkonnostních tříd (A1–A3) a také podle velikosti psa – dnes existuje pět výškových kategorií, od mini po large. Ale nenechte se zmást – agility není jen o soutěžení. Většina lidí ho dělá pro radost, pohyb a posílení vztahu se svým psem.

Hodí se agility pro všechny psy?

Ano – pokud se správně přizpůsobí trénink, může ho dělat snad každý pes. Nejde o to, jak vypadá, ale jakou má chuť spolupracovat a hýbat se. Například lehčí a mrštná plemena, jako jsou border kolie nebo sheltie, mají výhodu v rychlosti a obratnosti. Těžší plemena (např. labradoři) potřebují upravit výšku překážek a trénink přizpůsobit jejich tělesné stavbě.

Sabina k tomu dodává: „Každý pes může dělat agility, když se k němu přistupuje s rozumem. Není to o dokonalosti, ale o spolupráci.“

Kdy s agility začít

Se štěnětem se na parkur rozhodně nespěchá. Fyzicky i psychicky by měl pes dospět, než začne skákat. To ale neznamená, že se nedá připravovat už předem – právě naopak.

Už od štěňátka se můžete věnovat:

• motivaci a hře,
• reakcím na pohyb ruky,
• základním trikům,
• přivolání, odložení a práci s odměnou,
• obíhání předmětů z obou stran,
• kontaktu nosem na dlaň (tzv. nosetouch).

To všechno tvoří základy agility, aniž by pes musel skočit jedinou překážku. „Už štěně se může učit hrát si, soustředit se a spolupracovat. A to je pro budoucí agility to nejdůležitější,“ říká Sabina.

Jak začít trénovat

Nejdůležitější je správný přístup. Najděte trenéra, který pracuje s pozitivní motivací – tedy bez nátlaku, s klikrem, hrou a pamlsky. Dobrý trenér vám vysvětlí, jak psa motivovat, kdy ho odměnit a kdy lekci ukončit. Pokud nemáte možnost chodit na cvičák, někteří trenéři nabízí i online konzultace – stačí natočit trénink a nechat si poradit. Agility je ale možné dělat jen rekreačně, třeba jednou týdně. Důležité je, aby pes trénink zvládal technicky správně a nezatěžoval si klouby špatnými dopady nebo špatným vedením.

Motivace – klíč k úspěchu

Agility stojí na vztahu a důvěře. Pes musí chtít s člověkem spolupracovat, ne se ho bát. Proto Sabina doporučuje budovat tzv. férový tréninkový systém – tedy jasná pravidla, která platí vždy, ne jen někdy.

„Pes potřebuje jistotu. Když ví, co se po něm chce, a pravidla se nemění, je mnohem klidnější a ochotněji spolupracuje.“

Důležité je i rozpoznat chvíli, kdy pes „nemá den“. Někdy je lepší lekci zkrátit, než trénovat za každou cenu. Sabina doporučuje používat i krátké tréninkové bloky – třeba jen jednu minutu aktivní práce, pak pauza, hra nebo přetahování. Trénink by měl psa bavit, ne vyčerpávat.

Motivační hry pro psy, které posilují vztah

Nejde jen o parkur – motivace se dá budovat i doma:

• schovejte pamlsek a nechte psa ho najít,
• odměňte přivolání i při běžném pohybu po bytě,
• přetahujte se o hračku v linii krku, ne nahoru a dolů,
• naučte psa pouštět hračku na povel výměnou za pamlsek,
• vyzkoušejte hru „čekej na povel“, kdy pes dostane hračku teprve po soustředění.

„Pes by si měl myslet, že jste středobodem vesmíru,“ směje se Sabina. „Že jste ten, se kterým je vždycky největší zábava.“

Tréninkový deník

Jedna z věcí, která Sabině pomáhá v dlouhodobém rozvoji, je tréninkový deník. Zapisuje si do něj, co trénovala, co se povedlo a co je třeba zlepšit.

„Pomáhá mi to hodnotit objektivně. Když si napíšu, že šest pokusů bylo dobrých a čtyři ne, vidím, jestli se zlepšuju, nebo ne. Není to o pocitu, ale o datech.“

I vy si můžete vést jednoduchý záznam – stačí si psát, jaké triky trénujete, jaký děláte pokrok a čím psa odměňujete. Může to být i barevně nebo formou checklistu – hlavně, aby vás to bavilo. Přesně pro tento účel se hodí náš Loype diář.

Péče o agility psa: rozehřátí, protažení a regenerace po tréninku

Pes, který trénuje agility, je sportovec. A podle toho by se o něj mělo pečovat.

Před tréninkem

• krátká procházka (5–10 minut),
• rozehřátí svalů pomocí jednoduchých cviků (sedni, vstaň, otočky),
• lehký běh nebo chůze do kopce.

Po tréninku

• vychození, zklidnění,
• protažení,
• doplnění vody a odpočinek.

Dlouhodobě je vhodné přidat fyzioterapii, balanční cvičení, plavání a pravidelnou zimní pauzu – období bez závodů, kdy pes regeneruje. „Naši psi v zimě často plavou, nebo tahají saně. Díky tomu posilují jiné svaly a hlava si odpočine,“ říká Sabina.

Agility ve světě

Sabina má zkušenosti z tréninků po celé Evropě i v Americe. Podle ní má každá země svůj styl – Španělé jsou temperamentní a rychlí, Američané důslední a víc zaměření na preciznost. Všude ale platí jedno: pozitivní přístup a respekt ke psovi jsou tím nejlepším nástrojem pro pokrok.

Agility jako cesta, ne cíl

Agility vám dá mnohem víc než jen překonávání překážek. Naučí vás poslouchat svého psa, vnímat jeho náladu, být trpělivý a spravedlivý. A když se to podaří, odměnou není jen medaile, ale hlavně spokojený pes, který vás miluje i mimo parkur.

„Dělejte všechno s radostí a přesvědčením. Mějte rádi své psy a uvidíte, že to půjde samo,“ uzavírá Sabina Šťastná.

Sabina je nejen úspěšná závodnice, několikanásobná účastnice a vicemistryně MČR i ME, ale taky dělá agi lektorku a trenérku všude po světě. Sledovat ji můžete třeba na facebooku nebo instagramu.

MČR a účast na evropských i světových akcích koordinuje Klub agility České republiky. Na jejich webu najdete kromě pořádaných závodů také informace o tom, jak závody probíhají, a soutěžní řád.A to hlavní, najdete tu i seznam agility cvičáků v ČR: